Virtuální výstava na téma " Ach ta láska! " s autorským komentářem

Hledám malé pravidelnosti, opakující se zákonitosti v lidském chování. Snažím se je co nejjednodušeji výtvarně zachytit. Vypíchnout podstatné a zdůraznit typické. Zákonitostí je mnoho. Mnoho z nich v nějakém směru souvisí s láskou. Zde je  naleznete s doprovodným textem v PDF dokumentu 

 Ach ta láska! mail sv.pdf (974,1 kB)

Další dva texty jsou stručnější ukázkou toho, co popisuji ve své knize "Tvůrčí proces jako živý program v nás":

O skrytých možnostech umění aneb Kráska a zvíře – rozum a živočišná podstata

Známý příběh - Kráska a zvíře. A k tomu jedno z možných vysvětlení tohoto obrázku: ve snu občas sami proti sobě stojíme v několika postavách. Řešíme soupeření našich součástí. Takový výklad umožňuje i sen – pohádka Kráska a zvíře. Naše jasná a temná část, jasná část, ta která se dá obsáhnout vědomím a to ostatní instinktivně živočišné s celou svou tělesnou podstatou.

V současné civilizační praxi i v umění, které ji representuje, bývá to temné - instinktivní, předváděno jako rozdrážděné zvíře, obdivované pro svou divokost nebo jako zvíře podrobené drezúře rozumu. Někdy dokonce po něm není ani vidu ani slechu, zadupáno pod zem pak skrytě škodí. A to je veliká škoda. Když ti dva najdou v sobě zalíbení, stane se totéž, co v pohádce, propojením s vědomím, získá instinktivní část svou lidskou podobu. Nechat se ochočit svou živočišnou podstatou, porozumět jejím sdělení, žít ve vzájemné lásce! I tak se dá toto podobenství číst.

Dá se číst nejen ze snů (obr. Mé živočišné já), nejen z podobenství, ale i ze zákonitostí umění, z jeho formy i obsahu. Už delší čas se tím zabývám a dnes bych vám tu chtěla něco z toho, co jsem objevila přiblížit.

Umělecká tvorba využívá obě stránky naší osobnosti, vědomí i to ostatní instinktivně živočišné. Zde se potkávají. Tedy na jedné straně Rozum a na druhé to ostatní instinktivně živočišné s celou svou tělesnou podstatou. Oblast umění je prostorem, kde se vzájemně obohacují, vedou dialog nebo se přeřvávají a dokonce si mohou porozumět.

Kráska a zvíře.pdf (1,4 MB) 

Od přírodní filosofie a Alchymie k obrazu světa v třetím tisíciletí, ke Třetí kultuře

Baví mne stavět a ověřovat si myšlenkové soustavy, kde je vše uspořádáno podle funkčních souvislostí. Je to jakýsi druh designu naruby -  reversní design. Pracuji jednak na základě uměleckých zkušeností se sdělováním prožitků, podle pravidel jazyka umění a snů. Je to prožitá přírodní zkušenost s vyškoleným a vycvičeným smyslovým vnímáním, prozkoušená rezonováním s hudbou a s přírodní skutečností. Výtvarníci, vlastně umělci vůbec, si všímají světa venku i uvnitř, oba zdroje inspirace se v nich propojují. Je užitečné mít i znalosti z psychologie a z dějin umění. Alchymie je považována za přírodní filozofií, není tedy divu, že jsem na ní narazila. Přes svou snahu skrývat a tajit toho obsahuje hodně. Velmi mnoho se dá najít v různých učeních východu.

Na druhé straně fandím moderní vědě! Daleko víc nežli bádat ve starých knihách mne baví číst si o poznatcích z různých oborů zkoumání. Vychází spousta knih od předních vědců. Mají společné to, že se snaží vystavět obraz světa podle dosaženého poznání. Nastává doba, kdy se vysoce specializované vědní obory začínají propojovat a jeví se užitečné mít spojitý obraz, dávající mimo jiné i odpověď na otázku: Kdo jsme a kam směřujeme. Zdá se, že očekávaná „třetí kultura“ pomalu nastává a mne příjemně překvapilo, jak nádherný funkční celek se začíná z té ošklivé skořápky chaosu vyklubávat.

Snažím se propojit to prapůvodní s tím novým, co se rýsuje. Já vím, že se to podobá pokusům Járy Cimrmana a že by se to mohlo jmenovat „Bádání o nesmrtelnosti chrousta“, ale věřím, že musí nastat spousta takovýhle pokusů, než se to povede bezvadně a uhlazeně. Vřele doporučuji, je to lepší nežli sudoku. Ale pozor! Když si to nenapíšete, tak Vám to v řece času uplyne!

Můj postup: vybavila jsem svůj rozum širokou škálou poznatků a skoro při plném vědomí se ubírám zkoumat skrytou mimo vědomou část našeho vnímání, se snažím najít vlastnosti uspořádávání, které platí venku i uvnitř, popsat je a zobrazit. Nechávám inspiraci, aby mne vedla. Snažím se nepadat do pastí ublížených citů.

Nejen, že je to subjektivní! Tenhle proces člověka mění. Naučit se porozumět znamená i změnit se! Jsou to jen přirozené úkoly vyplývající z procesu lidského zrání? Jsou v tom obsaženy! Určitě mám hodně mezer, o některých vím, některé tuším.

Více na vloženém dokumentu PDF formátu, který volně navazuje na přednášku "Kráska a zvíře" :

přednáška II.pdf (1,1 MB)¨